Ahoj!
Dneska se spolu podíváme na jednu z mých oblíbených knížek z Bradavické knihovny, na Bajky Barda Beedleho. Já vlastním kopii od Hermiony Grangerové, takže jí mám i s komentářem Albuse Brumbála (/*).
Co to vlastně je?
(Bajky Barda Beedleho od J. K. Rowlingové, strana 13 první odstavec)
To znamená pohádky plné kouzel.
Pokaždé, když uvidíte takovýhle příspěvek, můžete se těšit na povídání si o nějaké světoznámé bajce z ruky Barda.
Dneska dáme takový úvod (z něj je i citace nahoře).
Jsou to kouzelnické pohádky s ponaučením, mířené na děti, takže tam nehledejte žádné těžké dospěláckoviny. Jsou zábavné, docela obyčejné, někdy trochu drastické.
Je jich pět- Čaroděj a skákající hrnec, Fontána příznivé sudby, Mágovo chlupaté srdce, Králice Alice a chechtavý pařez a nejznámější: Příběh tří bratří.
Nikdo neví, zda-li se opravdu udály, nebo to jsou pouhé výmysly, ale existují různé dokumenty o tom, že to není smyšlené, ale že to fakt někdy bylo (což těm lidem nepřeju, třeba Mágovo chlupaté srdce není nic moc hezkého). Já osobně věřím, že se udály, nebo alespoň většina. Jaký je váš názor?
Další citace, tentokrát rozdíl mezi mudlovskou a kouzelnickou literaturou:
Tady můžeme vidět, že Bard nepřevyšoval kouzelníky nad mudly, jako se to dělá v normálních pohádkách (viz Sněhurka a zlá čarodějnice). To mě jen tak stranou vede k tomu, že ti, co mudlovské pohádky vymysleli, byli také kouzelníci, jako my :).
Och, je to nějaké dlouhé, tak to tady utneme.
váš
Fan713
Dneska se spolu podíváme na jednu z mých oblíbených knížek z Bradavické knihovny, na Bajky Barda Beedleho. Já vlastním kopii od Hermiony Grangerové, takže jí mám i s komentářem Albuse Brumbála (/*).
Co to vlastně je?
"Bajky Barda Beedleho jsou sbírkou pohádek, sepsaných pro mladé čaroděje a čarodějky. Už po staletí jsou jejich oblíbenou četbou před spaním, a skákající hrnec či fontána příznivé sudby jsou proto mnoha bradavickým studentům známé stejně důvěrně jako Popelka nebo Šípková Růženka mudlovským (nečarodějným) dětem..."
(Bajky Barda Beedleho od J. K. Rowlingové, strana 13 první odstavec)
To znamená pohádky plné kouzel.
Pokaždé, když uvidíte takovýhle příspěvek, můžete se těšit na povídání si o nějaké světoznámé bajce z ruky Barda.
Dneska dáme takový úvod (z něj je i citace nahoře).
Jsou to kouzelnické pohádky s ponaučením, mířené na děti, takže tam nehledejte žádné těžké dospěláckoviny. Jsou zábavné, docela obyčejné, někdy trochu drastické.
Je jich pět- Čaroděj a skákající hrnec, Fontána příznivé sudby, Mágovo chlupaté srdce, Králice Alice a chechtavý pařez a nejznámější: Příběh tří bratří.
Nikdo neví, zda-li se opravdu udály, nebo to jsou pouhé výmysly, ale existují různé dokumenty o tom, že to není smyšlené, ale že to fakt někdy bylo (což těm lidem nepřeju, třeba Mágovo chlupaté srdce není nic moc hezkého). Já osobně věřím, že se udály, nebo alespoň většina. Jaký je váš názor?
Další citace, tentokrát rozdíl mezi mudlovskou a kouzelnickou literaturou:
"V jeho bajkách netriumfují hrdinové a hrdinky, ovládající nejmocnější kouzla, ale ti, kteří se vyznačují největší laskavostí, zdravým rozumem a chytrostí."(Bajky Barda Beedleho, strana 15, konec prvního odstavce)
Tady můžeme vidět, že Bard nepřevyšoval kouzelníky nad mudly, jako se to dělá v normálních pohádkách (viz Sněhurka a zlá čarodějnice). To mě jen tak stranou vede k tomu, že ti, co mudlovské pohádky vymysleli, byli také kouzelníci, jako my :).
Och, je to nějaké dlouhé, tak to tady utneme.
váš
Fan713
Komentáře
Okomentovat